Hned po maminčině příletu do Prahy jsme s našima odfrčeli na víkend do Žďárských vrchů na chalupu do Českých Křižánek. Krásně jsme si to užili, protože nám vyšlo počasí a dvakrát jsme byli na výletě v lese - svůj slovník jsem tak obohatil o slova les a šiška, a od kámoše Kubíka jsem se naučil říkat slovo díra.
Výlet se mi moc líbil, i když jsem trochu špatně spal, ale doma jsem si to hned vynahradil - pondělí ráno jsem chrněl ještě několik hodin po rozbřesku a odpoledne jsem si dal svou čtyřhodinovku.
Ve druhé půlce dubna jsem zůstal doma jen babičkou Mirkou a s tátou, protože máma s babičkou Jájou odletěly na výlet do New Yorku. Až na drobné žaludeční obtíže (jsem holt poblijón, ale to už je stará známá věc) jsme se měli skvěle, naučil jsem se zase spoustu nových věcí - třeba říkat bimbam, bus nebo brýle.
Máminka s babičkou si to za velkou louží moc užily a přivezly nám spoustu krásných dárků, mně kromě hromady oblečení taky nový kočárek. Jak se měly, se můžete mrknout v prezentaci - viz níže. Já bohužel žádné fotky nemám, protože mamka samozřejmě odletěla i s foťákem.
Dnešní odpoledne jsem strávil s kámošema Kryštofem, Madlou, Agátkou, Anynkou a Sofčou.
Nikdo z nás tentokrát nebyl nemocný, a tak jsme se po dvou zrušených termínech konečně viděli v kompletním složení, a mohli oslavit první narozeniny Kryštůfka a druhé jubileum dvojčat.
Počasí moc nevyšlo, takže jsme nemohli ven, ale i tak jsme si to doma u Sedláčků moc užili.
Nejvíc nás bavily klávesy tety Markéty, takže to naše mámy měly i s improvizačním koncertem. Pusťte si video (viz níže) a uslyšíte sami!
Schodolezcem jsem už od loňského srpna - viz tento příspěvek, ale pořád mi to nešlo po dvou. Minulý týden jsem se to konečně naučil. Od prvních nesmělých pokusů, kdy jsem si ještě pořád trošku vypomáhal lezením po čtyřech, jsem se velmi brzy vypracoval k tomu, že už teď k nám do druhého patra vyjdu úplně sám jenom po nohách.
Konečně! Do Prahy dorazilo jaro a já jsem zdravý jako řípa. Tak jsme včera s mámou vyrazili ven po dlouhé době bez kočáru. Vzali jsme si k nám na zahradu balón a hráli fotbal. To byla paráda!
Jsem jezdec. Rád jezdím v autě i v kočárku a mými nejoblíbenějšími hračkami doma jsou auto Puky a koník. A když jsem zrovna v sedle, zpívám si u toho Houpy houpy...
Tak už jsem zase fit. V úterý večer přijela ostravská babička a během čtyř dnů dala naši nemocemi rozloženou domácnost do pořádku. Já jsem se samou radostí za několik desítek hodin zázračně uzdravil a po rýmě ani kašli způsobeném ošklivým streptokokem není ani památky. A taky mi vyrostly konečně ty dvě bolavé stoličky. Už zase řádím jako za starých časů, začal jsem jíst, pít mlíko a blbnout a přestal jsem kňourat a nešťastně mrnět každých pár minut. To si mamka zhluboka oddychla, že už je zase doma s tím hodným usměvavým Vojtíškem. Díky, babi!