Jonáš mluví

Priority našeho benjamínka jsou jasné! Jeho první vědomá slova: Klárka a ham :-)

Vojtův první kytarový koncert

Vojtova první pódiová zkušenost a jeho Procházka po lese dopadla skvěle!

Další song z jeho repertoáru, který na podzim secvičil s tátou, si můžete pustit tady:

Podzimní družení se

Od září jsme zase stihli pár výletů a jiných taškařic.

Apaluchu v Poslední míli ve znamení střevní chřipky...

Tradiční sraz Pivní party, tentokrát na Vysočině ve Vříšti...

Víkendovou návštěvu Prudilů u nás v Černošicích...

Prodloužený víkend s partičkou na Pecce...

Kolaudaci s radotínskými, která proběhla ve znamení husy a svatomartinské žranice...

A taky spoustu fotbalových zápasů, krátkých návštěv, výletů a v neposlední řadě i oslav Vojtových 8. narozenin... Tu rodinnou už máme za sebou a další nás ještě čekají!

Ode zdi ke zdi

První čtvrtletí ve škole je za náma, a tak je čas na trochu té bilance. Vojta sám se zhodnotil takhle:

A nezapomněl ani na vzkaz pro Janu:-)

Největším překvapením 2. třídy se každopádně stalo psaní. Na rozdíl od loni věčně zprasené písanky (viz následující obrázek) začal psát i přes svůj zvláštní sklon úchopu pera úhledně a precizně vykružuje všechna písmena. Kdo by to byl ještě v srpnu, kdy dopisoval písanky a byla to naprostá katastrofa, řekl?  

Jak jsme zjistili minulý týden na tradičním trojúhelníkovém hodnocení, které jsme si dali výjimečně v šestiúhelníku i s Klárkou a Jonášem, o 180 stupňů změnil i svůj pohled na pomoc spolužákům. Loni mu Jana pořád vštěpovala, že nemá být takový solitér a více pomáhat pomalejším a slabším spolužákům, až dospěl do stádia, že teď nejdříve kontroluje správnost vypracování úkolů u druhých a pak teprve řeší ty svoje... Prostě ode zdi ke zdi.

Snad takhle nahoru dolů nebudou lítat i známky, které od září nově Jana zavedla. Ještě pořád si totiž Vojta semtam řeší úkoly po svém, hlavně když spí na kruhu, nedává pozor a pak místo deseti přímek jich narýsuje rovnou sedmadvacet:-) Nebo když místo práce šlape Štěpánovi na ruku, za což dneska schytal poznámku. A přitom moc dobře ví, že ve škole se má chovat slušně a bezpečně:-))

Pan Jonáš, miláček dětí

Tak takhle nějak to vypadá pokaždé, když vyzvedáváme Klárku ze školky nebo když přijdeme do školy pomáhat na centra aktivit anebo se podívat na Dny otevřených dveří. Jonáš je prostě atrakce!

Zelená je tráva, fotbal to je hra

Z Vojty se stal v září fotbalista. Kdo by to byl řekl, že to bude zrovna kolektivní hra s balónem, která ho chytí tak, že ani po dvou měsících nemá zaječí úmysly. A to i přesto, že si s míčem nikdy moc nehrál a donedávna se do něj neuměl ani pořádně trefit, a přestože odmalička upřednostňoval sólové sporty jako lyžování a kolo. Teda ťuk ťuk, zítra může být všechno jinak, ale přece jenom už máme listopad, což je tradiční zlomový měsíc, kdy se ze všech předešlých sportů, ať už to byl lakros, lezení nebo karate, začal vymlouvat.


Zásadní roli hraje určitě to, že chodí do oddílu se spolužáky, ale i tak si doma na zahradě často rád vytáhne balón a čutá. Za svůj lochkovský tým odehrál už i pár zápasů, a i když si zatím na míč moc často nesáhne, je nadšený. A nedávno to dokonce s Hynďou, Štěpánem, Ondrou a Markusem dotáhli až do celostátního plátku.