Konec školního roku

Školní rok se chýlí ke konci. Uteklo jako nic a za chvilku bude z Vojty druhák a z Klárky předškolačka. Prázdniny už visí pár dní ve vzduchu, hlavně díky tomu, jaká přišla vedra. A s nimi nastoupil i trošku pohodovější režim.

Úkoly Vojta na rozdíl od spolužáků ve vedlejších třídách už nějaký čas vůbec nenosí, díky (kvůli se sem prostě nehodí:)) zlomenému prstu nemusel hrát více než měsíc na kytaru a mimoškolní aktivity už buď skončily nebo se jejich závěrečná hodina blíží.

Proto jsme třeba minulý týden odpoledne mohli na piknik na Letnou nebo se často do večera koupeme u sousedů v bazénu. A koupali jsme se i minulý víkend s partičkou v Podluží. Klárka se má nejlíp, protože ta se cachtá v bazénu i ve školce, a tak nestačíme sušit plavky. Ještěže jich má tolik!

Provozujeme i jiné sporty. Do největšího vedra se v pondělí strefila návštěva Kulíšků na dopravním hřišti a Vojtův atletický den ve škole. První i druhá akce byly dobrodružné i pro maminku, která pomáhala s převozem kol a koloběžek a odpoledne hledala Vojtovy ztracené (ano, zcela nové a ne úplně levné) sandále. Mise byla naštěstí úspěšná.

Podobně jako v prosinci je i červen dost prošpikovaný všelijakými besídkami, vystoupeními a rozlučkami. Ve čtvrtek nás čekalo v radotínské Koruně Pasování na čtenáře.

Jana dětem sepsala krásné rýmované pásmo o každém z dětí a pak byla 1.B i 1.A pasována na rytíře řádu čtenářského. Slávu jsme zakončili večeří v Rozmarýnu na zahrádce s novým hřištěm, kde se děti v rámci důstojné oslavy Vojtova velkého dne v závěru nezapomněly zmydlit na trampolíně. Ale jinak se mají samozřejmě rádi:)

Školka a škola v přírodě

Klárka letos poprvé jela na školku v přírodě, ale bylo to napínavé, protože málem neodjela. Ve čtvrtek byl státní svátek, vyrazili jsme s partičkou do Prokopského údolí a po celodenním výletě začala večer doslova hořet. Ještě jsme spolu sbalily kufr a pak už jí byla hrozná zima a klepala se a hicovala...

Vydrželo jí to celý pátek, takže odjezd s ostatními dětmi do Krokonoš prošvihla, ale naštěstí v sobotu už byla v pohodě. Přesně jako před odletem do Portugalska loni v létě... Zkrátka, a teď už to víme téměř s jistotou, cestovní horečka není žádný výmysl... V neděli ráno ji táta do hotelu Esprit odvezl autem a zbytek týdne si už užila s ostatními dětmi. Jak se měla, se můžete mrknout TADY.

Týden po příjezdu Klárky odjel na školu v přírodě se svou třídou Vojta. Mezitím si stihl na školním výletě zlomit prst, a tak frčel na Lipno se sádrou na ruce. Naše třídní asistentka Ivča se ale o něj bezvadně starala, a tak handicap Vojtovi moc nevadil. Dokonce se se sádrou naučil i psát. Korespondenční lístky, které poslal domů, napsal krasopisněji než píše bez sádry.

ŠVP se moc vydařila, taky díky naší úžasné paní učitelce Janě, která neváhá si vyzkoušet foukání skla nebo se převléknout do role prasete. Koukněte SEM.

Rodičové mezitím doma osiřeli jen s Jonďou, protože Klárku si vzala babi Mirka do Ostravy. Užili jsme si to dosyta. Na víkend jsme vyrazili do Drážďan a cítili se jako kdysi bezdětní. Babi Jája pak v týdnu hlídala dva večery a my jsme šli dvakrát do divadla a přespali pak ve Vršovicích. Jako zamlada:)

Teď už jsme zase komplet a zase je u nás veselo a pořád se do praci v domě i kolem domu něco děje. Hned o víkendu jsme v Otvovicích slavili mimojiné dědovy sedmdesátiny, ze kterých jsme odfrčeli na Závist vidět naposledy Zuzku s pupkem, z něhož se včera vyklubala krásná Leuška, a víkend nato nás čekala chaloupka s bazénem, saunou, grilem, ohništěm a beachvolejbalem v Horním Podluží s částí Partičky... No nemáme my se to krásně?