Fotky 2022

Leden - Březen
Duben - Červen
Červenec - Září

Naše ukrajinská návštěva

Slíbili jsme příspěvek o naší ukrajinské návštěvě. To se jednou takhle uprostřed týdne odpoledne ozve Honza Tuna, že je na ukrajinských hranicích a veze ze své čtvrté mise na záchranu lidí prchajících před válkou babičku Oksanu, maminku Natalii a malého Lea. Musí však nahlásit adresu, na kterou je v noci může přivézt, což dopředu nevěděl, protože se změnila pravidla, a jestli by prý nemohli zůstat jeden den u nás.

Máma obvolala okolní městečka i našeho pana starostu, zda by nemohli rovnou někam, kde už zůstanou natrvalo, ale Poberouní už v tu chvíli praskalo ve švech. A tak jsme povlíkli peřiny a ve 4 ráno ubytovali rodinku z Oděsy u nás. Společně s ní ještě paní Viktorii. Náš pan starosta, se kterým máma posledního 3/4 roku spolupracuje pro Fond Černošice, naštěstí zařídil, aby na městském úřadě začali hned shánět dlouhodobé ubytování pro oděskou trojici. Viktoria pokračovala do Athén za dcerou.

Hned další den ráno opravdu zavolali z úřadu, že by měli chatičku v Karlštejně, u nás už bohužel volno nikde nebylo. Chatička ale ještě nebyla připravená, a tak čtveřice nečekaných návštěvníků u nás zůstala nakonec tři dny. Strefilo se to trošku nešťastně do týdne, kdy vždy maminka svádí pracovní trojboj Maraton MaRS a DEFy, ale zvládli jsme to. Malý Leonid se hned skamarádil s Jonášem, kterého se máma rozhodla nedat do školy. Beze slov spolu každé ráno i večer hráli šachy. 

Táta chodil do práce, máma makala na počítači, až se z ní kouřilo, vařila pro 9 lidí, po večerech jsme společně povídali česko-ukrajinsky a rukama nohama... V sobotu jsme společně vyrazili na Petřín na maratonskou roztroušenou stezku, pak Viktorii odvezli na Florenc na autobus do Athén a odpoledne pak oděskou rodinku do Karlštejna. 

Bohužel den po příjezdu do Česka se Oksana dozvěděla, že její bratr zemřel na covid. Bratr, který se měl starat v Oděse o 85letou maminku. A tak se stalo to, že v Karlštejně zůstala Natalie s Leem sama a Oksana se vrátila zpět na Ukrajinu za mámou. Jsme stále v kontaktu, Lea jsme oblékli, darovali mu hračky, Natálii nakoupili startovací nákup, vzali ji do dobřichovické sbírky, kde máma dobrovolničila, pro potraviny a oblečení a nadále jí pomáháme.

V květnu se nám podařilo sehnat pro Lea školu v Karlštejně, našli jsme mu šachový kroužek, semtam se potkáváme u nás nebo u nich, často si píšeme a máme je velmi rádi. Oksana je bohudíky v pořádku, i když na Oděsu každou chvíli útočí ruské rakety. V létě by snad mohla přijet do Česka Natalii trochu pomoci, jelikož ta pracuje, a nemá kam dát Lea, tak ho do restaurace na své služby bere s sebou. V červnu měl Leo 7. narozeniny, na Světě knihy jsme mu pořídili hromadu ukrajinských pohádek a minulý pátek je s Jonym navštívili a trochu to všechno oslavili...

Nejvíc se však těšíme na to, až jednou přijedeme do Oděsy oslavit svobodnou Ukrajinu. Sláva Ukrajině!

Velikonoce na Sardinii

Původně jsme měli jet o Velikonocích do Banátu chodit po horách s Holmany. Ale bolavé nohy hned tří účastníků nám to překazily. Nakonec jsme odpískali i náhradní plán v podobě výletu do Budapešti a rozhodli se prostě odletět, nic moc neřešit a jen být.

Rodiče byli vyčerpaní ze svých pracovních povinností, maminka navíc z kolotoče v domácnosti, nechtěli jsme se o nic starat, jen odletět a být spíše v přírodě než ve městě. Kanáry a Egypt však byly vybookované, a tak nakonec táta našel superlevné letenky na Sardinii. Bylo ještě trošku chladno, moře i bazén byly ledové, ale zato jsme v něm byli skoro sami.

Užívali jsme si skvělou polopenzi i vyžití v areálu, ale zvládli jsme i pár spíše spontánních výletů. Cestou domů z bratislavského letiště jsme se ještě stavili za dědou ve Znojmě a hlavně byli šťastní, že jsme nemuseli být doma na Velikonoce, které nikdo z nás nemá moc rád. Hlavně tedy Klárka a máma. Velikonoční vajíčka jsme zkrátka letos vyměnili za minigolfové míčky. A moc rádi se po 11 letech na Sardošku vrátili.

Kouzelné tkaničky

Maminka vydala novou dětskou knížku! Kouzelnými tkaničkami se jí podařilo očarovat úžasnou redaktorku Pavlu Nejedlou z brněnského Hosta, díky které se z původních třiceti stránek stal nakonec trojnásobek. 

Příběh malého Káji, který s tkaničkami od svých prvních botiček zažívá díky rozličným uzlům jedno dobrodružství za druhým, měl původně vyjít už na podzim, nakonec se to trošku opozdilo, ale to vůbec nevadí, protože jak říká Pavla, bude z něj longseller! 

Maminka už s knížkou obráží první akce a festivaly a nechybí jí u toho samozřejmě taky uzlovačky, na kterých děti učí uvázat dračí smyčku, ambulanční uzel nebo zkracovačku.

Knížku můžete koupit u všech dobrých knihkupců a také přímo na webu nakladatelství Host.

Karantény, kam se podíváš. A pak válka

Do půlky listopadu jsme měli klid. A pak to vypuklo. Jonáš šel z jedné karantény do druhé, až v nich byl do Vánoc nakonec pětkrát. Některé z nich se naštěstí překrývaly. Jenže pak začátkem prosince chytila Klárka Deltu a měl jsme po srandě. Nikdo další jsme to od ní neulovili, ale předvánoční stresík byl vyhajpovaný na maximum. Jestli budeme mít Vánoce, jestli pojedeme na Silvestra, to vše bylo dlouho nejisté. Naštěstí to dobře dopadlo, ovšem v lednu jsme si nakonec covídek dali všichni, páč Omikron si zkrátka nevybíral.

Pak jsme si užili krásné jarňáky prodloužené pololetkami nabité k prasknutí, plné kultury a sportu, kdy se maminka vrátila po dvou letech zpátky na sjezdovku, než nastalo náročné období, kdy měli oba rodičové mraky práce a žádné volné večery a do toho vypukla válka na Ukrajině. 

Sotva jsme odložili roušky, přišla takováhle jobovka. A tak se stalo, že nám přesně po měsíci od začátku bojů doma nečekaně na tři dny přistál malý Leo s maminkou a babičkou a paní Viktorie. To je ale na samostatný post, tak si na něj chvilku počkejte, všechno najednou stíhat nemůžeme, protože nám poslední dobou nějak trvá zpracovat čerstvé fotky :)

Fotky 2021

Leden - Březen
Duben - Červen
Červenec - Září
Říjen - Prosinec

Už jsme všichni brejlouni

Distanční výuka nám přinesla domů další tři brejlouny. A tak už máme okuláre všichni. Na rozdíl od maminky, která jako dítě brýle těžce nesla, naše děti skákaly nadšením. Maminka o tom napsala dokonce glosu do Vlasty.

Malé divy

 O Vánocích jsme se rozhodli, že si je trošku prodloužíme. Poprvé v životě jsme vyrazili v zimě do teplých krajů, ať načerpáme energii, vitamín D a sílu zvládnout do léta další kolo lockdownů, distanční výuky a celého tohodle marasmu doby. Neplánovaně jsme na Ukulhasu zkejsli až do února, ale byla to přes to všecko vlastně paráda. Dovolená, na kterou jen tak nezapomeneme. Dovolená v divnoráji. Vlastně nám to někdy možná i chybí, hlavně těch padesát odstínů modré, které nikde jinde nejsou... Prostě a jednoduše Malé Divy :)

Fotky 2020

Leden - Březen 
Duben - Červen
Červenec - Září
Říjen - Prosinec

Staň se i ty Puntičkou

Za půl roku od vydání Puntičky s ní máma zažila spoustu neuvěřitelných, až magických momentů, od červencového čtení v bylinkové zahradě na svatbě ilustrátorky Míši přes čtení v Račím údolí na festivalu Banát, kam poprvé jela i Klárka, besedy s malířským workshopem v Tišicích až po velkou akci Staň se i ty Mikulášem! v Rock Café na podporu potravinových bank. Snad budeme moci brzy zrealizovat i další nápady, jako je dočasně zrušená výstava v knihovně a další akce ve školkách a školách...

V každém případě díky moc, mé milé děti, za inspiraci, podporu a lásku, bez nichž by tahle knížka nevznikla <3