Zejména rodičům to připadá naprosto neuvěřitelné a neskutečné, ale je to holá realita. Jsou to už 3 roky, co se 2. porodním sálem pražské porodnice u Apolináře rozletěl křik čerstvě narozeného Vojtíška...
Tři roky jsou jakousi první "plnoletostí" v životě dítěte - právě teď totiž může překročit brány klasické mateřské školy a oficiálně si může užívat všech hraček a pochutin s nápisem "do 3 let nevhodné", se kterými si stejně už x měsíců hrálo nebo je konzumovalo inkognito...
Konec filosofování a dojímání - 3 roky jsou tu a s nimi i bujaré oslavy!
První si Vojta užil v Ostravě už minulý týden stylově ve společnosti šesti dam (ségra, máma, babička, prababička a tety Simony). Maminka se tentokrát vyznamenala a vyrobila dort v podobě mašinky.
Druhý dort na pražskou oslavu přivezla tradičně babička Jája od pana souseda cukráře a nikoliv ševce Švece. Vojta (ačkoliv se zdálo, že od mašinky už jiné dorty neuznává - "kulatej já nechci!"), nadšeně zvolal:"jůůů, dort s jahůdkama!" a po zbytek odpoledne zářil dobrou náladou.
V den D přinesl Vojta do školky pytlík bonbónů a po návratu už ho doma čekala oslava třetí - s Madlenkou, Agátkou, Samuelem a Aničkou a dort třetí, tentokrát Marlenka, kterou zblajznul jako malinu.
O vikendu se na poslední čtvrtou oslavu chystáme do Mlékojed, a to k velké radosti
maminky, která dva dny za sebou uklízela a třídila v pokojíčku na jednu hromadu sesypané snad všechny skládačky, stavebnice, hry, kolejnice, knížky a autíčka, co Vojta vlastní. A předem tímto děkuje tetě Silvě, že dovolí ten brajgl uskutečnit v jejich domě;-)
Vojta měl bourací týden. Nejdřív se na motorce vymáznul v sobotu v Mlíkáčích a v ponděli si to zopáknul ve školce. V obou případech absolvoval pád střemhlav přes řidítka na beton, když předním kolem najel do díry. A v obou případech si rozbil frňák. Přesněji řečeno pusu. 
