Prááázdniny za námi

Prázdniny kolem nás prosvištěly tak rychle, že jsme vůbec nestihli psát, jak se máme. Ale nebojte, měli jsme se dobře:) Tady je stručná rekapitulace:


Červenec začal Vojtovým odjezdem na tábor do Benecka v Krkonoších. A ani my ostatní jsme nezaháleli. Nejdříve nás přijela navštívit Efi s Petrem, Eliškou a dvojčaty a pak odjeli máma, Klárka a Jonáš do Podluží do domu Fániny prababičky na dámskou jízdu.

Hned po táborníkově návratu nás čekal odjezd do Třebové a nastala škatulata. Vojtík s Klárkou zakotvili u babičky Jáji, zatímco máma, táta a Jonáš se hned přesunuli do František do malebné roubenky strejdy Honzy. V den Klárčiných 5. narozenin jsme se zase všichni sešli v České Třebové, abychom tady ty půlkulatiny oslavili.

Hned ráno poté odjela máma se všemi dětmi na Morávku, kde nás čekala další oslava a hlavně babička Mirka. S tou jsme si užili týden na chatě zakončený večerem na Colours of Ostrava. Týden bez tatínka, Colours už s tatínkem. Vojta s Klárkou si pak dali ještě nášup v podobě dalšího chatového týdne, zatímco maminka s tatínkem a Jonášem se mezitím z Prahy vypravili pro změnu zase s babičkou Jájou na den do Berlína, kde pro změnu slavil narozeniny tatínek.

Oslavy nás ale provázely vlastně celý týden. V sobotu po příjezdu Vojty a Klárky na tatínka čekal slavnostní oběd a dort a v neděli pak superpřekvapení od partičky, která zničehonic vtrhla přes terasu do obýváku, zatímco oslavenec v klidu montoval židle. Po vstřebání tatínkova šoku jsme se odebrali do vinárny U Mitášů dole v Černošicích, kde jsme se ctí to jeho 36. jubileum zapili.

Zkrátka nepřišla ani Klárka. V dalším týdnu jsme totiž měli ještě oslavu s Holmany a na ní se uctily všechny červencové narozeniny - Klárčiny, Vašíkovy i tátovy. V tom týdnu nám zároveň doma montovali vestavěné skříně, takže děti si dosyta užily naší hlídací Báry, zatímco máma šůrovala a neustále něco přenášela, skládala a vyndavala.

A pak už přišla naše dvoutýdenní dovolená, kterou jsme zahájili čtyřdenním pobytem na Machači. Ne, nechybí tam čárky na A. My si to původně sice mysleli taky, ale nakonec jsme zjistili, že si to myslíme úplně špatně!

Když jsme v březnu dávali Martinovi k narozeninám voucher na flyboarding v Letním areálu Macháč, ani ve snu nás nenapadlo, že nejde o jezero u Doks, ale písník mezi... no podržte se, mezi Hradcem Králové a Pardubicemi!

Nejdříve jsme se lekli, co tam jako budeme dělat, nakonec se ale zádrhel ukázal být předností. Kemp byl sice z roku jedna dvě, chatky miniaturní a trochu se jim tam přemnožily vosy, ale zato jsme tam byli skoro sami, měli pro sebe krásnou koupací nádrž a v dosahu vláček, kterým jsme jezdili na výlety - do Hradce, do Pardubic nebo na Kunětickou horu. No dobře, na tu jsme už jeli autem.

Z kempu jsme pak jenom odvezli spacáky a karimatky domů, přespali jednu noc, dobalili čisté oblečení a vyrazili na Závist, abychom se seznámili s novým Popovic přírůstkem Leuškou. Na Závisti je to vždycky hrozná pohoda, jako by se tady zastavil čas, neexistovaly mobily a počítače a byla jenom chalupa, pec, děti a starost o to, co ten den uvaříme a jakou pro děti připravíme bojovku. Andrejek slavil narozeniny, a protože všechny děti zrovna četly Harryho Pottera, nesla se bojovka v bradavicko-kouzelnickém duchu.

Ze Závisti jsme už docela pěkně zrelaxovaní, ač Jonáš čerstvě osypaný po šesté nemoci, odjeli přes Pasov do Stroblu u Wolfgangsee na týdenní dovolenou v podhůří Alp. Zpočátku to vypadalo docela dobrodružně, to když jsme zjistili, že máme bydlet v jednom malém jednopokojovém apartmánu, že v koupelně je sršeň a na celý týden hlásí déšt a zimu. Nakonec to nebylo tak hrozné, naopak. Zakoupili jsme si softshellové oblečení a užili si Alpy i v dešti. A občas nám vysvitlo i sluníčko. A poslední den se Vojta dokonce vykoupal v jezeře!

Vyprat tuny oblečení z dovolené nám přijela pomoct babička Mirka. Týden utekl rychleji než voda v Berounce a my už zase balili... Tentokrát zase do Podluží. My to ještě vzali přes Otvovice, protože prababi Eva slavila 92. narozeniny.

Pak nás čekalo pár dní v chalupě s plážovým volejbalem a bazénem... Bohužel Svatý Petr se rozhodl, že bychom měli využít ty softshellové bundy dosyta, a tak nám i podlužský týden z větší části propršel. Ale užili jsme si spoustu zábavy i tak, třeba výlet na Klíč nebo srandu s navlíkacími tetovačkami od Kofoly v naší oblíbené hospůdce Slávii.

Ve čtvrtek ráno jsme nakonec utekli zpátky do Prahy, nikoliv tedy kvůli dešti, ale kvůli svatbě blonďaté tety Evičky, která se konala v pátek v poledne na zámku ve Frýdku Místku. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to a statečně pařili až do sobotních ranních hodin.

Do neděle jsme ještě zůstali v Ostravě u babi Mirky, a kromě Klárky, která si u ní ještě prodloužila o týden prázdniny, jsme hned po snídani s naším druhákem frčeli domů přichystat školní aktovku...