25. 2. 2007

Vychodilovské kořeny

Jablko nepadá daleko od stromu. Jsem na první pohled celý táta, jak ostatně slýchám několikrát denně od různých lidí. Táta i jeho táta, když se narodili, byli taky světlí, modroocí blonďáci. Prý mám ale i něco po mamince - možná nosánek nebo pusinku, to se ještě uvidí, až víc vyrostu. Jenže zpátky na zem tyhle spekulace srazila prababička Vychodilová, když nám ukázala fotku z roku 1944, jak drží v náručí den po narození svého Jiříčka - mého dědečka. Všechno je jasné. A pak, že tmavé geny jsou dominantní. Vychodilovic blonďaté, modrooké geny s blankytně bílou kůží prostě schroupou, co jim pod ruku přijde. Zdá se, že i ten nos a pusa jsou přes kopírák. Ještě uvidíme!

10. 2. 2007

Výlet do Poděbrad

Minulý týden si vzal táta v pátek dovolenou a vyjeli jsme si jenom sami tři na první velký rodinný výlet. Naším cílem se staly Poděbrady, které jsou celkem blízko Prahy, a tak jsme mohli vyrazit už ve čtvrtek večer, když se táta vrátil z práce. Rodiče objednali ubytování v penzionu Na zámku, kde nám hodný pan majitel za cenu pokoje pronajal Apartmá krále Jiřího větší než náš byt. Na 96 metrech čtverečních nás čekal obrovský luxus včetně toho, že jsem tam měl připravenou krásnou postýlku s peřinkou vypranou v dětském prášku Lovela a bez aviváže! To už mámě málem upadla čelist.


V Poděbradech se mi moc líbilo, a tak jsem spinkal stejně krásně jako doma celou noc. Naši tak mohli v klidu ponocovat, protože zatímco já spal v ložnici, oni měli pro sebe celý obývák, kde hráli Carcassonne, dívali se na televizi se satelitem a konzumovali obsah místního minibaru a poděbradské vinotéky. Ráno pak rodiče čekala bohatá snídaně i s čerstvým denním tiskem přinesená až do obýváku. Mňam, taky jsem si pak na mlíčku pochutnal.


Přes den jsme chodili na procházky podél Labe a po poděbradské lázeňské kolonádě a taky jsme jezdili na výlety - navštívili jsme například vesnici Dětenice, kde je krásný zámek, který byl sice zavřený, ale zato jsme tam byli ve stylové Středověké krčmě. Taky jsme zajeli do Nymburka s impozantním středověkým opevněním a na zpáteční cestě do Prahy jsme ještě stihli procházku po Kutné Hoře. No a v Poděbradech samozřejmě naši využili toho, že jsme v lázních, a zašli si postupně na masaž a koupel v Poděbradce, zatímco ten druhý z nich mě vždycky vozil na čerstvém vzduchu, kde jsem spal jako nemluvně:-) V solné jeskyni jsme už ale byli všichni společně. Nejdřív jsem zvědavě koukal, kde to jsem, a vykuleně jsem pozoroval barevná světýlka na zdech, pak mě ale sytý "mořský" vzduch a relaxační hudba tak uspaly, že jsem vůbec nevěděl, kdy a jak jsme jeskyni opustili.

Jedním z mých největších zážitků minulého víkendu pak vedle toho, že jsem byl zase po nějaké době tři dny v kuse s oběma rodiči, a vedle toho, že jsem se celé dny vozil v kočárku a mohl nerušeně chrupkat, bylo první koupání ve velké vaně. Byl jsem z toho celý pryč a trošku jsem byl ostražitý, ale pak jsem se nechal strhnout tím, jak mě máma vozila ve vodě tam a zpátky, a radostí jsem pěkně výskal. A jak se mi pak spalo! Už se moc těším, až si to zase zopakuju, což bude určitě hodně brzy, protože kyblík mi bude za chvilku malý.