Původně jsme měli jet o Velikonocích do Banátu chodit po horách s Holmany. Ale bolavé nohy hned tří účastníků nám to překazily. Nakonec jsme odpískali i náhradní plán v podobě výletu do Budapešti a rozhodli se prostě odletět, nic moc neřešit a jen být.
Rodiče byli vyčerpaní ze svých pracovních povinností, maminka navíc z kolotoče v domácnosti, nechtěli jsme se o nic starat, jen odletět a být spíše v přírodě než ve městě. Kanáry a Egypt však byly vybookované, a tak nakonec táta našel superlevné letenky na Sardinii. Bylo ještě trošku chladno, moře i bazén byly ledové, ale zato jsme v něm byli skoro sami.
Užívali jsme si skvělou polopenzi i vyžití v areálu, ale zvládli jsme i pár spíše spontánních výletů. Cestou domů z bratislavského letiště jsme se ještě stavili za dědou ve Znojmě a hlavně byli šťastní, že jsme nemuseli být doma na Velikonoce, které nikdo z nás nemá moc rád. Hlavně tedy Klárka a máma. Velikonoční vajíčka jsme zkrátka letos vyměnili za minigolfové míčky. A moc rádi se po 11 letech na Sardošku vrátili.
