23. 5. 2011

Prudíci v Praze


 Na víkend nám kromě koncertu přijela do Prahy ostravská návštěva. Chybělo málo a zase bychom to kvůli horečce dětí zrušili, už asi potřetí nebo počtvrté, vždy kvůli počasí nebo nemoci. Naštěstí to Prudíci tentokrát riskli a přijeli, vyšlo neuvěřitelně letní počasí a děti byly nakonec úplně fit.



A tak jsme po sobotním koncertě mohli v neděli vyrazit na výlet. Vyjeli jsme vlakem na Karlštejn a byla to velká legrace. Japonští turisté budou nejspíš dlouho vzpomínat na nahaté české děti provozující nuda pláž přímo na nádvoří hradu!

Zatímco děti se koupaly v tryskající hadici, rodičové se koupali v pivku. Byl to veselý výlet a neméně veselá návštěva! Děkujeme, přijeďte zase;-)


Bukanýři v Radotíně

Táta měl o víkendu koncert přímo v Radotíně, v Říčních lázních u Berounky. Vojta se hrozně těšil, ale ještě v pátek to vypadalo velice napínavě, když se vzbudil s horečkou, která stoupala ke čtyřicítce. Odpoledne už žhnula i Klárka a navíc hlásili na celý víkend po celé republice průtrže mračen...

Nakonec ale všechno dobře dopadlo, z nebe nespadla ani kapka a děti se jako zázrakem do dalšího dne uzdravily. A Bukanýrům to parádně hrálo, i když byli sluníčkem téměř upečeni zaživa.

Klárka zaujatě poslouchala a tleskala a Vojta celý koncert strávil s kapelou na pódiu imitací hry na bicí a baskytaru a završil to bubenickým sólem i s ksichtíky odkoukanými od táty...


Shrnuto, podtrženo, užili jsme si krásnou open air akci se spoustou písníček a kamarádů a těšíme se na repete!

17. 5. 2011

Kolaudace ve Skoroticích

Nejdříve rodičové jen tak studentsky pařili, pak se scházeli na svatbách, po nich kolaudovali byty, o něco později objížděli čerstvě narozené potomky a teď všichni dohromady kolaudujeme domy... Jeden z nich jsme otestovali teď v sobotu a jako obvykle to bylo moc fajn, i když se nezúčastnila komplet celá pivní parta. Nicméně díky tomu dům přežil naprosto bez újmy a dospělí si za provozního dětského rachotu stihli i pokecat. Takže díky za pohostinnosti i milou společnost! A těšíme se brzy na viděnou v Kyjích;-)


13. 5. 2011

Dvojnice ze Šemnice



Bylo nebylo... někdy před 17 lety... když máma zjistila, že má v Karlových Varech dvojnici. Tehdy si při pohledu na fotografii nějaké Gábiny, kterou jí na jednom táboře ukázal jakýsi Luboš, nevěřícně myslela, že kouká na svůj portrét... A tak si ty dvě začaly psát. A psaly a psaly, tuny dopisů. A pak se ty dvě někdy po šesti letech poprvé potkaly. Už si nebyly tak podobné jako na té staré, vybledlé fotce. Ale to vůbec nevadilo. Jenže pak najednou korespondence zamrzla, ani jedna už si nepamatuje, kdy, jak a proč. Najednou si máma po letech vzpomněla a díky kamarádu Googlu se jí dávnou kamarádku podařilo vypátrat. A tak se zase znovu sešly, tentokrát i s potomky, přičemž manželem Gábiny a tatínkem jejich rok a půl starého syna Davida není nikdo jiný, než onen Luboš, který v podstatě na dálku před těmi 17 lety seznámil...

A zazvonil zvonec a pohádky je... teprve začátek! Díky této eskapádě jsme totiž mohli prožít krásné tři dny v nádherné krajině Šemnice a okolí s bezva lidma. Děkujeme za všechno a těšíme se zase na viděnou!

11. 5. 2011

Cheb, Aš, Efi, Eliška, Kašpárek & comp.

Táta není doma, myši mají pré! Aby nám čas bez tatínka, který se zase (tentokrát kdesi u Paříže) vzdělává, rychleji utekl, vymysleli jsme si výlet na západ. Naše první štace končila v Chebu, kde jsme strávili neuvěřitelně nabitý, bohatý, přátelský, cyklistický, kulturní a lehce obžerský víkend u Efi s Eliškou. V Aši se zrovna konal Den pro město, a protože tam nechyběl Kašpárek v rohlíku, vyrazili jsme na celé odpoledne za kulturou. Bylo to báječné, vyšlo krásné počasí a měli jsme se prostě skvěle. Díky holkám Marešojc za pohostinnost, staříkům za nedělní oběd a panu Kohoutovi za zábavu! Bude se nám stýskat...

6. 5. 2011

1. 5. 2011

Klárka opatrovnice

Vedle záliby ve hře s miminky a panenkami Klárka zbožňuje plyšáky. Je asi prvním dítětem v okolí, které plyšové hračky v tomto věku zajímají. Vedle oblíbené spací žáby Trudi, sestry Vojtova pana Žabáka, které oba dostali od tety Sabiny, je Klárda posedlá všemi plyšovými pejsky, medvídky a jinými zvířátky. Zejména psi jsou její velkou vášní. Už několik jich chtěla ukrást z heren nebo krabic s hračkami u doktora. Když jí je vysvětleno, že pejska si vzít s sebou nemůžeme, prostory pak zásadně opouštíme za hysterického řevu a skandování "Afíka, Afíka!". V posledních dnech se velkým hitem stalo takzvané Pemčo od kamarádů z Francie, medvídek, kterého dostal kdysi Vojta, ale absolutně ho nezajímalo. Bez "Míši" se teď u nás doma spát nechodí a ani se bez něj nikam nejezdí.