Vojta si vybral povolání

Jdeme kolem Galerie Hollar v centru Prahy. Konverzace mámy s Vojtou:

- Vojtíku, tady jsme s tátou chodili do školy. Pamatuješ, jak jsme si povídali o tom, kdo má jaké povolání? Tak tady se táta stal tím ekonomem a já novinářkou.

- Jo, pamatuju. Táta je ekonom a pracuje v bance. Ty jsi novinářka a píšeš. A já... já budu pošťák. Pošťák Pat.

Táta je Myšek

- Táto, ty jsi můj myšek
- Cože jsem?
- Můj myšek
- Myšek?
- Jo, myšek.
- A co to je myšek?
- No to je takový zviřátko... trojbarevný... takovej bonbónek trojbarevnej... taková žížala bonbónek

Králíkovi je rok

Čas letí šíleně rychle a Klárka oslavila rok. Narozdíl od Vojty a mámy, kteří si své dortíky vychutnávají tradičně mezi plískanicemi a mrazem, má naše holčička podobně jako táta tu výhodu, že slaví narozeniny hezky venku na zahradě.

A tak jsme roztáhli bílý ubrus, na trávu deku, bouchli Rychlé špunty, sezvali naše chatové sousedy a taškařice mohla vypuknout. Klárka si to moc užila, nestačila se divit, co se to kolem ní děje a moc jí chutnal speciální dortík made by babička Mirka.

Narozdíl od Vojty si sice ke svému prvnímu dortu ještě nedošla sama po dvou, ale zato se jí daří semtam vykouzlit něco do nočníku (oproti bráchovi, ze kterého nic neukáplo až do 2. narozenin).

K maminčině velké radosti Klára pochopila, že už je velká slečna a po půlročním odmítání se chytla lahve s mlíkem, takže mohla být nemilosrdně odstavena, než si to s tou flaškou zase rozmyslí:)

Dovolená na Morávce obrazem;-)