Ode zdi ke zdi

První čtvrtletí ve škole je za náma, a tak je čas na trochu té bilance. Vojta sám se zhodnotil takhle:

A nezapomněl ani na vzkaz pro Janu:-)

Největším překvapením 2. třídy se každopádně stalo psaní. Na rozdíl od loni věčně zprasené písanky (viz následující obrázek) začal psát i přes svůj zvláštní sklon úchopu pera úhledně a precizně vykružuje všechna písmena. Kdo by to byl ještě v srpnu, kdy dopisoval písanky a byla to naprostá katastrofa, řekl?  

Jak jsme zjistili minulý týden na tradičním trojúhelníkovém hodnocení, které jsme si dali výjimečně v šestiúhelníku i s Klárkou a Jonášem, o 180 stupňů změnil i svůj pohled na pomoc spolužákům. Loni mu Jana pořád vštěpovala, že nemá být takový solitér a více pomáhat pomalejším a slabším spolužákům, až dospěl do stádia, že teď nejdříve kontroluje správnost vypracování úkolů u druhých a pak teprve řeší ty svoje... Prostě ode zdi ke zdi.

Snad takhle nahoru dolů nebudou lítat i známky, které od září nově Jana zavedla. Ještě pořád si totiž Vojta semtam řeší úkoly po svém, hlavně když spí na kruhu, nedává pozor a pak místo deseti přímek jich narýsuje rovnou sedmadvacet:-) Nebo když místo práce šlape Štěpánovi na ruku, za což dneska schytal poznámku. A přitom moc dobře ví, že ve škole se má chovat slušně a bezpečně:-))