Vedle kolotoče se mi už začínají líbit i ostatní hračky. Rád koukám na plyšová zvířátka, ale nejvíce si vyhraju s hrazdičkou, kterou jsem zdědil po sestřenkách. Samozřejmě ale nejsem pořád jenom doma, skoro každý den jezdím ven v kočárku na procházky (to si vždycky pěkně schrupnu na čerstvém radotínském vzdoušku) a taky se scházím se svými podobně starými kamarády.
Třeba minulý víkend jsme byli u tet a strejdů na Bohdalci, kde jsem se už podruhé viděl s o 6 týdnů mladším Filípkem a jeho velkým bráchou Honzou. A nebo teď ve čtvrtek - to jsme zase byli u tety Zuzky na Proseku s Andrejem a Johankou, kteří jsou ode mě starší o tři měsíce. A hlavně jsem se už seznámil i s kámoškou Ellou (foto dole), která se narodila 9.11. jako já!
V porovnání se svými vrstevníky jsem celkem obřík. I když jím jenom čtyřikrát denně - vždycky ráno, v poledne, odpoledne a večer (v noci totiž k velké radosti svých spavých rodičů a k neskrývané závisti všech tet a strejdů chrním už měsíc pravidelně kolem dvanácti hodin v kuse), jsou to hodně vydatné porce, a tak už v osmi týdnech jsem měl 5,8 kilo a měřil jsem 59,5 centimetru. Takže teď už budu mít určitě více než šest kilo a taky přes šedesáticentimetrovou hranici jsem se už zřejmě rozhodně přehoupl. Uvidíme ve středu, až zase půjdeme k paní doktorce na kontrolu.
1 komentář:
achjo, mne videjo nehraje:/ myslite ze to je nedostatek meho prijimace? asi jo, ze.
Okomentovat