Tak mám svůj pas a můžu cestovat za hranice! Můj první výlet směřoval do Vídně, kde je momentálně na tři měsíce moje kámoška Ema se svými rodiči. V Rakousku se mi moc líbilo, cestu jsem zvládl levou zadní a odměnou mi byly desítky sladkých pusinek, kterými mě Emička celý víkend zahrnovala. To bylo žůžo! Akorát by si mě nemusela pořád plést se svou panenkou a říkat mi Eliško. Celou dobu jsem se vozil ve svém novém sporťáku, a protože bylo nádherně, mohl jsem krásně koukat ven a všechno to sledovat. V sobotu jsme byli na procházce v Prateru, kdy jsme prošli celým parkem až k obřímu kolu. V sobotu jsme zase
omrkli slavný Hundertwasserhaus a odpoledne vyrazili na kopec Leopoldsberg, kdy si táta dost máknul, protože to bylo šíleně do kopce a taky tam bylo hodně schodů. Ještěže je ten kočárek tak lehký! V pondělí jsem pak oslavil svůj první svátek a naši mi k němu koupili v neuvěřitelném vídeňském bazaru moc krásné hračky a taky parádní kapsář - mašinku, který mi máma chtěla původně šít. Z toho nakupování a taky vtipné okružní jízdy Vídní, kterou omylem způsobilo nastavení jiné ulice v GPS navigaci, jsem pak už
byl dost unavený a v autě mi bylo horko, což se mi vůbec nelíbilo, ale když mě naši povozili v kočárku po centru kolem Stefansdomu, tak už to bylo fajn. Máma si navíc dala výborný sachr, takže mlíko bylo jedna báseň a cestou do Prahy mě to hezky prohnalo. To já takhle umím si vždycky vybrat čas ke kakání - ve vlaku nebo v autě je to prostě nejlepší... Domů jsme dorazili až někdy kolem půl desáté večer, ale všechna ta narušení mého zaběhaného režimu jsem ustál. Už se těším na další zahraniční akci, nejspíš to bude v červnu do Budapešti. Klikni pro další foto z Vídně
Žádné komentáře:
Okomentovat