Asi ze mě bude kaskadér. Jsem totiž neohrožený chodec, běžec a lezec. Chodit jsem začal, sotva jsem se na svých vratkých nohách udržel a ještě i teď jsem na zadku padesátkrát za den. Většinou mi to ale nevadí, vstanu a řítím se dál. Když mě něco zajímá fakt hodně, zrychlím chůzi skoro až do běhu. Zajíce pak chytám na počkání. Taky se každou chvilku snažím někam vylézt, a to nejlépe co nejvýše. Třeba na gauč, na křeslo anebo do police babiččiny nové obývákové stěny.
Vždycky si tam za tímto účelem uklidím, vyskládám všechny videokazety a šup - už jsem jednou nohou nahoře. Mamka s babčou většinou stihnou doběhnout a dělat mi záchranu, někdy však jejich skok plavmo není dostatečně rychlý a já si dám na čumák. Právě teď mě zdobí modřina pod okem a na čele a šrám nad okem k tomu. Všichni proto doufají, že nedopadnu jako ten kaskadér z písničky od Elánu...
Žádné komentáře:
Okomentovat