Už vím, na co budu balit holky

V pátek jsem si zadělal na svou první jizvu. Čekali jsme zrovna s mámou na tátu, který byl cestou z práce ještě na nákupu, já dělal blbosti a než mě máma stačila zachránit, spadnul jsem čelem přímo na hranu televizního stolku. Když viděla máma krvácející rýhu na mém obočí, dostala málem infarkt a rychle zavolala tátovi, ať odloží nákup a spěchá za námi. Mě však hlava bolela asi jen tři minuty, pak z toho přestala téct i krev a já zase začal lumpačit. Když mamka volala naší paní doktorce, jestli máme jet na šití nebo to stačí zalepit, vypnul jsem jí během hovoru pevnou linku. Ať je ňáká sranda! Paní doktorka sice říkala, že stačí, když mi na to máma dá mašličky, ale pro jistotu jsme se domluvili, že se přijedu k ní ukázat. Byl už večer, a tak jsme jeli k ní domů. Bydlí tady v Radotíně, tak jsme to měli autem kousíček. Byl jsem děsně statečný, akce lepení byla rychlá a moc mě netrápili. Od té doby o tom, že mám zalepené obočí, vůbec nevím. Naopak se děsně těším, že budu mít jizvu, protože táta říkal, že se na to dobře balí holky:-)