Monínecká lyžovačka

Vzhledem k tomu, že v sobotu jedeme na týden do Alp, bylo potřeba začít pořádně trénovat! A tak jsme o víkendu vyrazili na Monínec - velký skiareál nejblíže Praze, z Radotína bratru tak hodinku a čtvrt jízdy autem. Naštěstí jsme už doma s pomocí informací na internetu a pár telefonátů vymysleli logistický plán obou dní, a tak nám to na místě klapalo jako po drátkách.


Skloubit dospělácké lyžování s lyžováním Vojty a s hlídáním Klárky (navíc tak aby máma s tátou mohli někdy jezdit i společně) není ve dvou dospělých příliš reálná záležitost, spíše je to neřešitelný rébus. Když jsou ale k dispozici služby lyžařské školy a dětský koutek s hlídáním, přijdeme si na své všichni. A tak proběhl náš víkend následovně:



SOBOTA:
9:00 - 10:30 cesta na Monínec
11:00 - 12:00 Vojta v LŠ, máma vozí Kláru, táta lyžuje
12:00 - 14:00 obědová pauza
14:00 - 16:00 děti v hlídací službě, máma s tátou lyžují
16:00 - 19:00 ubytování v penzionu + večeře + uložení Klárky
19:00 - 21:00 máma lyžuje, táta ukládá Vojtu a hlídá spící zvěř

NEDĚLE:
10:00 - 11:00 táta lyžuje s Vojtou, máma přesouvá auto a Klárku k LŠ
11:00 - 13:00 děti v hlídací službě, máma s tátou lyžují
13:00 - 14:00 máma lyžuje s Vojtou, táta s Klárkou obědvají
14:00 - 15:00 táta vozí Klárku a stojí frontu v LŠ, Vojta s mámou obědvají
15:00 - 16:00 Vojta v LŠ, máma vozí Klárku, táta lyžuje
16:00 - 17:00 Vojta jede za odměnu na snowtubingu, pakujeme auto
17:00 - 18:30 cesta domů
18:45 večerníček v teple domova:)

Už v sobotu večer se máma s tátou nestačili divit, jak neuvěřitelně to funguje a jak to všechno vyšlo naprosto přesně podle nastřeleného harmonogramu. Když vyšel i rozvrh dne druhého, kroutili jsme už hlavama velmi výrazně a odjížděli z veleúspěšné akce nadmíru spokojeni. V lyžařské škole totiž měli plno, a jestli Vojtu vezmou do parády v námi vymyšlené dva termíny, byla velká neznámá.



Nakonec jsme tedy opravdu trochu natrénovali - Vojta konečně pochopil, že si to z kopce dolů nemůže štrádovat pořád jenom šusem a že musí plužit. Mezi první a druhou soukromou lekcí v lyžařské škole tak došel k významnému posunu a my všichni tajně doufáme, že v Alpách začne jezdit už úplně samostatně. Jeho kámošky Anynka a Sofinka by mu mohly být velkou motivací, a co teprve Evita s Lízou - ty už to letos coby pokročilé prkýnkářky rozbalí i na prkně!