Využili jsme přítomnosti babičky Mirky, která pohlídala Klárku, a dvakrát vyrazili s Vojtou na lyže. Zůstali jsme u loni osvědčeného Monínce a vydali se oba dny právě tam, protože je to nejbližší rozumné středisko, asi hodinku jízdy autem z domova. První jízda vypadala, že Vojta všechno od loňska zapomněl, ale pak už si to hasil dolů jako největší závodník. Pokaždé ho lyžovačka tak zmohla, že usnul v autě během vteřinky.
Žádné komentáře:
Okomentovat