26. 2. 2011

Malý matematik

Není to tak dávno, co Vojta objevil komutativní zákon, když objevně prohlašoval, že jedna a dvě a dvě je pět, zatímco dvě a jedna a dvě je taky pět, přičemž dvě a dvě a jedna je taky pět. Tehdy taky jen tak náhodou zjistil, že tři  a dva a dva je sedm a čtyři a tři je taky sedm a dva a dva a dva a jedna je taky sedm a tak podobně. Teď se pustil pro změnu do násobení.
Tento příspěvek je volným pokračováním toho předchozího... aneb sobotní konverzace s dětmi v posteli rodičů:

Máma tátovi: "Představ si, že Vojta mi předevčírem řekl, že čtyřikrát pět je dvacet. Tak jsem se ho ptala, jak to ví, a on říkal, že to umí spočítat."
Táta: "Fakt Vojto, a kolik je třikrát pět?"
Vojta: "Patnáct."
(Táta a máma: smích)
Táta: "A kolik je dvakrát pět?"
Vojta: "Deset."
(Táta a máma: smích, Vojta nechápavý pohled, co je na tom vtipného)

Žádné komentáře: