Na rozdíl od loňska, kdy Vojta nechtěl o škole ani slyšet, se začal do škamen vyloženě těšit. U zápisu jsme byli první a dělal ho shodou okolností u paní učitelky, kterou možná v září dostane za třídní... Dobrá zpráva je, že si evidentně vzájemně sedli. Vojta svědomitě plnil úkoly, všechno věděl a pančelka ho ne a ne nachytat, jenom to, jak se jmenuje máma od psa, náš antimilovník čtyřnohých přátel nepřekvapivě netušil. Na závěr jí namaloval upíra, dostal lízátko a šlo se domů. V září čau!
Žádné komentáře:
Okomentovat