Blíží se konec prvních šesti neděl mého života a už jsem toho dost zažil. Umím se smát (viz můj úplně první úsměv vlevo), taky už bezpečně poznám mámu s tátou, mám své oblíbené hračky a zvuky, čím dál tím víc mě baví koupání v kyblíku (viz foto vpravo) a taky jsem najel na pravidelnější režim - ve dne jsem více vzhůru, zatímco v noci spím jako dudek, maximálně s jednou technickou přestávkou, ale už jsem dokonce naspal i 10 hodin v kuse. To pak máma neví, kam s mlíkem:)
Nedávno byl táta na čtyři dny úplně pryč, ale teď jsem si ho pro změnu užil docela dost, protože brzy poté, co se vrátil, ho skolila angína, takže nechodil do práce. Jedinou nevýhodou je, že jsem od něj dostal rýmu. Protože ještě neumím smrkat, musí mi nos vysávat máma takovou hadičkou, což se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Do Vánoc už snad budu zdravý!
Žádné komentáře:
Okomentovat