Chodím!

Před dvěma týdny jsem ztratil ostych a udělal dva krůčky od gauče do máminy náruče. A od té doby své chodící umění pomalinku zdokonaluju. Nejraději chodím za ruku, ale podél stěn to taky není úplně špatné. Když u nás minulý týden byla teta Loola, udělal jsem své první dva kroky úplně sám. Pak jsem odjel k babičce do Ostravy, a protože tady vždycky dělám pokroky, ani tentokrát jsem se nenechal zahanbit. Předevčírem to byly 4 kroky, včera už jich bylo 8 a dneska dopoledne jsem to rozbalil na celé čáře a přešel přes práh z předsíně až do obýváku...