Díl první: Řešení rodinných sporů
K: Au, Vojta mě bouchnul. Tady (ukáže na rameno) a pak tady (ukáže na hlavu)
T: Vojto, tys Kačenku bouchnul?
V: Jo, tady (ukáže Kačence na rameno) a pak tady (ukáže Kačence na hlavu).
T: To ale přece nemůžeš. Udělej Kačence malá a omluv se jí.
K: Vojto, promiň, já jsem nechtěla.
T: To ty se musíš omluvit Kačence, Vojto.
V: (Téměř neslyšitelně) Promiň, Kačenko, já jsem nechtěl.
K: (Pohladí Vojtu) To je dobrý, Vojto. Seš hodnej.
Díl druhý: Debata nad uměleckým dílem
(viz obrázek)
T: Vojti, cos to namaloval?
V: (ukáže na černý flek) No to je pejsek
T: Aha, pejsek. A co je tohle? (ukáže na růžový ovál)
V: No kulajda.
T: (smích) Kulajda? Vždyť přece jak vypadá kulajda?
V: No jako slon.
Díl třetí: Lingvistický oříšek na téma Zájmena
V: Tati, já jsem já.
T: No, já jsem taky já.
V: Ty seš taky já?
T: Ty seš ty a já jsem já.
V: Já jsem ty a ty seš já?
T: Ne, Vojto, ty jseš ty a já jsem já.
V: (po chvíli opakování předchozích dvou replik) A tati, máma je taky já?
T: Ne, Vojti, máma je ona. Pro mě ty seš ty, ale pro tebe ty seš já.
V: No.
T: Co seš?
V: No já jsem já.
T: A já?
V: Ty seš já.
T: Pro mě jsem já, ale pro tebe jsem ty. Takže co jsem?
V: No ty seš ty.
T: Super Vojto!
Žádné komentáře:
Okomentovat